PRAVÁ CHOVATELSKÁ

Chov drůbeže před sto lety

Podati nějaký všeobecný návod,jak zařídit kuřinec či drůbežárnu vůbec a kurníky zvlášť,aby mohl všem různým poměrům a různým požadavkům vkusu i potřeby je celkem nemožno. Budiš tu naznačeno jen několik vzorků.

V poměrech nejvýhodnějších,kde nejsme vázani nedostatkem místa a potřebného kapitálu a kde jedná  se o čistý,snadné kontrole podléhající chov jednotlivých plemen a chovů,můžeme si počínati takto:  V chráněné poloze,světlé a sluncem ozářené,pořídíme si řadu menších oddělených prostor,jež jednak umožňují náležitou kontrolu chovu,jednak zabraňují,aby příliš mnoho slepic téhož druhu pohromadě se nechovalo:,je lépe,je li jich 50,dokonce neprospěšno je,dáti jich ještě více dohromady,neboť se tím jen vznik a rozšiřování nemocí podporuje.    Patří ke kuřinci takovému chráněný prostor s dobrým světlem a sluncem,částečně k nočnímu pobytu(sedací tyče umístíme při nejnižší,k severu obrácené straně) a částečně k místu pro snášení vajec a částečně k dennímu pobytu v nejstudenějších dnech zimních a nad to ještě ze všeho nejdůležitější: poměrně veliký a světlý prostor ke hrabání,kde by stále čilá zvířata měla svoji tělocvičnu,pracovnu i hřiště,kdeby od rána do večera mohla škrabati a hrabati v silné vrstvě čistého steliva v níž mají hledati a také nalézati největší část svého zrní. Tato část dudovy býti vystavěna z poměrně lehkými,ale nepromokavými zdmi a střechou.      Nemůže-li déšť a sníh do vnitř vnikati,může přední strana této prostory i při několika stupních mrazu býti otevřena,jen udržujeme drůbež čilou tím,aby měla dosti místa a materiálu hrabání:,- čerstvý vzduch a pohyb udržuje zdravou a teplou krev. Leč nedáme-li přednost prostoře dennímu pobytu uzavřené a opatřené hojně okny,musíme míti nepromokavé plátěné záclony. Plátno se přišije nebo připne napjaté na dřevěné rámy,aby,jsouce upevněny závěsy pod střechou na přední straně budovy,mohly se zdvihati ke stropu neb střeše a upevniti se spodním koncem"rygliky"neb zásuvkami(zástrčkami).          

Abychom mohli udržeti slepice uvnitř takto v suchu a bez vyrušování je kontrolovati,přejeme-li si toho,mohou ve vnějších záclonách pomoci ocelového drátu býti zařízena okénka k otvírání. V sousední chráněné prostoře,sloužící k přenocování,může rám z ocelového drátu otvírati se na stranu a zastupovati dveře.       Nepromokavé a průsvitné plátno k právě jmenovanému i jiným účelům opatříme si nátěrem silného nebíleného plátna jednou neb dvakrát řídkým roztokem klihu a potom dáme dva nátěry lněného oleje . plátno nejlépe má býti napjato  v rámech k preparování tomu a má býti suché před natíráním.       Tohoto způsobu kurníku užijeme k docílení spojení mezi dvěma sousedními prostory k přenocování a dvěma sousedními prostory k hrabání,máme-li svojí drůbežárnu rozdělenu ve více oddělení. Mohou býti dveře(nejlépe samozavírací) buď pouze mezi prostory k pobytu nočnímu a dennímu nebo mezi různými odděleními.    Z nocležistě jest průchod do popeliště malý při podlaze,v němž napajedlo může býti tak umístěno,aby slepice mohly k němu z obou stran. Podlaha v noclehárně zřídí se,jak již popsáno. V prostoře ke hrabání může naproti tomu dobře sestávati pouze z hlíny,ale stále úplně suché a na ni silná vrstva často zaměňovaného,čistého steliva a mimoto několikrát do roka 3-4 palce silná vrstva hlíny se odstraní a čerstvou vrstvou neb pískem nahradí nebo může být též z hlíny a cementu nebo prkenná,vždy však musí býti udržována v pečlivé čistotě.

Poloviční střechy jsou pro kurníky nejlepší jako nejlacinší a nejsnednější k sestrojení. Strana přední(nejvíce k slunci obrácená) musí býti nejvyšší(až 2 m) a srana zadní ,při ní se umístí sedací tyče,nejnižší(1-1 1/2m). Tak budou moci sluneční paprsky nejlépe proniknout do všech částí kurníku,jenž bude v noci slepicím příjemnější,zároveň vydýchaný vzduch bude vystupovati vzhůru k šikmé střeše,pryč od slepic. Nižší strana (zadní) budovy zpravidla má býti obrácena k severu a střecha má ji přesahovati o 30-50cm,má býti učiněna zvláště teplou tím že jest dvojitá nebo pokryta látkou špatně teplo vodící. Za velmi tuhé zimy můžeme nad to na noc kus tenké a dosti řídké látky (několik rozpáraných  pytlů od kávy). zavěsiti mezi hranami isolované části střechy do výše ochraných prken před podstřeším(půdičkou). Látka ta má se však umístiti tak,aby zbyl malý (úzký) otvor mezi ní a střechou,jímž by se mohla díti výměna vzduchu. Budova nemá býti příliš hluboká,ale má prostírati se raději více do šířky.

Okna mají vždy býti zařízena k otvírání,nejlépe k vysouvání vzhůru a dolů ve drážkách. V nejteplejší době roční mohou býti spuštěna nebo otevřena po celý čas,aby měl přístup čerstvý vzduch. Na  vnitřní stranu otvorů okenních jest praktické umístit drátěné rámy,vyplněné drátěným pletivem,částečně na ochranu okenních tabulek,jež nejlépe mají býti malé a četné,částečně k udržení slepic v uzavření a k ochraně jich před dravci,když okna jsou otevřena nebo spuštěna.

Kdo by chtěl zabývati se podrobně chovem slepic,mohl by si na tomto základě,vládne-li pozemky asi 20korců,zříditi dokonalou drůbežárnu.         Jednodušší s jednoduchou řadou kurníků s výběhy k jihu,ve větším rozměru zřízeny jsou podobné drůbežárny dle soustavy americké ,kde takových řad kurníků bývá dvé nebo více rovnoběžně postaveno s výběhy vesměs k jihu nebo kde je dosti místa i s výběhy k severu,což  má tu výhodu,že se výběhů používá střídavě:, severní v létě,zatím co výběhy na zimu určené jsou zorány a jetelem,žitem apod. osety,i slunečnicí osázeny. Výběhy severní se pak zkypří a osejí na podzim,aby zas na jaro a léto byli schystány. Tímto střídavým kypřením a oséváním výběhů dociluje se jednak desinfekce a zužitkováním trusu slepičího,jednak opatření levného zobu(ze semen slunečnic,zrní obilnin a p.) a zvýšení výnosu drůbežárny,což ještě zvyšuje se tím, že za účelem docílení vhodného stínu kromě slunečnic i ovocné stromy(hlavně švestky) do výběhů se vysazují.        Kurníky staví američtí farmáři po výtce dřevěné a hlavní jejich vůdčí zásadou jest: Chovejte slepice své vždy  v suchu,poskytněte jim příležitost k hrabání a popelení,i k pohybu na čerstvém  vzduchu, a dejte jim teplé,vzdušné lůžko.        Budiž tu uvedeno několik různých vzorů kurníků. Mohý z nich hodí se do poměrů, s kterými majitel této knížky počítá,jiný jej aspoň na dobrou myšlenku uvede a dle daných poměrů potřebné změny samy se mu namanou. Různých těch kurníku užití můžeme jak ve volné prostoře dvora,kde není k nim zvláštních výběhů,tak i v drůbežárně s prostornými výběhy.   Kurník zimní s dvojitými dřevěnými stěnami nebo i zděný opatřen je nízkým přístavkem na jižní straně,jenž slouží v zimě za uzavřené denní rejdiště. Okna musí ovšem býti chráněna drátěným pletivem,v létě pak nejlépe nechati otevřená.

Kurník volný do dvora je zařízen pro celý rok:, má střechu dvojstrannou,která v předu kryje rejdiště k jedné straně(k jihu) otevřené na způsob kolny,-        Ve svahovité poloze,jmenovitě při stráni k jihu neb jihovýchodu obrácené poříditi lze kurník velmi pěkně chráněný v podobě domku,na jižní straně velkými okny i zasklenými dveřmi opatřeného. Ovšem dlužno se tu postarati o náležitý odvod dešťové a sněhové vody. Domek takový hodí se dobře i k jiným účelům,např. k uschování ovoce,zeleniny a pod.   Nejjednodušší kurník rovněž bez výběhů i bez zimního rejdiště poříditi lze jako přístavek k jiné hospodářské budově.

Levný kurník ,jejž i rychle lze poříditi v podobě střechy se dvěma štíty. Do střechy zapustí se okna,drátěným pletivem chráněná. Je tu však nesnadno zabrániti,aby do oken,nízko nad zemí se nalézajících,déšť nevnikal. Ovšem snadný přístup k nim umožňuje i v zimě,aby sníh mohl býti odstraněn. Aby od země nebylo chladno,třeba podlahu vše nasypati.

Drnový kurník jejž vystavěti možno z tuhých drnů nebo také ze suché rašeliny, je pro zimu velmi teplý a zdravý,stojí-li v poloze,kde stěny nemohou se promáčeti. Proto se na severní straně vysoko suchá hlína nakupí. Kryje se jednoduchou neb dvojitou střechou,do jejíž jižního svahu zasadí se pařeništní okna. Třeba ovšem i do stěn udělati okna,aby nebyla v kurníku tma,když sníh napadne. Je to dobrý a levný kurník jmenovitě pro krajiny horské.

Převozný kurník letní s výběhem,jenž s prospěchem může býti na kolečkách převážen v poli neb v sadech,aby slepice mohli sesbíratvždy,co na místě tom najdou červů,hmyzů,larev i napásti se trávy a pod. při tomto i trus svůj po celé ploše roztrousiti. Rozumí se,že výběh nemá podlahy.

Kurníky villové jsou méně úhledné domky,ne tak pro praksi hospodářskou,jako spíše pro milovníky drůbeže na dvorky rodinných domků,vill a letních sídel určené. Nejsou nákladné a přece vyhovujíce všem zdravotním i hospodářským pravidlům, poskytující slepicím dobrý útulek na noc i ve spodní otevřené části za nepohody ve dne.      Všecky vzory kurníků,s nimiž jsme se kromě vzoru věší drůbežárny dosud zabývali,připouštějí jen hromadné přechovávaní drůbeže,které ovšem není racionelné. Oddělení je ti možno jen v kukaních,posadách a pod.., jak to později seznáme.

Pro chov oddělených kmenů slepic v hejnech,jež nemají býti četnější než 12-15 kusů s jedním ohnivým a statným kohoutem,rovněž i pro chov slepic nosných v oddělených hejnech až po 50 kusech,při nichž je kohout zbytečný a nanejvýš jen pro ochranu hejna se přidává,třeba zaříditi si kurníky dle jiných vzorů. Kdy již máme větší kurník nebo domek,jenž dává dobré výsledky,není k tomu účelu nevýhodný ještě lehký letní domek k oddělení menšího neb většího hejna slepic k určitému účelu. Hlavní věcí je tu,že větší část jižní stěny kryta je drátěným pletivem nebo laťovým mřížením. Takový kurník může i pro čas chladna nebo pro zimu býti upraven,když se zamřížovaná část uzavře nepromokavým plátnem,čímž se získá pro zimu na př. dobré popeliště a suchý,vlídný prostor pro denní pobyt. K tomu účelu je dobře spojiti kurník letní přímo s kurníkem zimním.

Převzato z knihy-Chov drůbeže,1903

TOPlist